(Zpět na seznam reportáží)
03.10.13 Petr MikotaSardinie – podzim 2013
Vrátili jsme se plni dojmů a hned vysypali nabité karty do pécéček a na internet.
Každý to viděl trochu jinak a tohle je jen můj redukovaný výběr:
Tak jsme zase v kempu Cigno Bianco v Tortoli na Sardinii.
Letos už potřetí. Konečně lidi přišli tomuhle ostrovu na chuť.
Tohle je zátoka kde bydlíme – není k tomu třeba nic dodávat.
Perda Longa je jeden z neznámějších skalních útvarů.
Pod ní se ale koupou jen otrlí.
Odtud vychází turistická cesta na planinu Golgo.
Záhadná postava na náměstí v Tortoli je zvětšeninou bronzové figurky skoro 3000 let staré.
Toho barevného hada jsme nechytili my ale nějaké auto už před námi.
Zatímco my jezdíme na kole, naši řidiči se udržují ve formě v kempu.
Oslíci na planině Golgo jsou vyhlášenou atrakcí.
Propast Su Sterru je prý hluboká skoro 300m. Všichni tomu věří, jen Luboš to ještě ověřuje kamenem.
Pláž v Cala Galoritze patří k perlám ostrova.
Po vydatném dešti se nad horami válí mlhy. A potom, že zde skoro neprší!
Pastevecká chýše postavená tradičním způsobem z jalovcových polen. Tohle je už replika pro turisty, ale pamatuji ještě tu původní.
I na podzim se najdou zajímavé květy.
Když narazíte na trasu pro MTB, budete mít o zábavu postaráno. Pokud se na ní ovšem udržíte – značky jsou průměrně 1km od sebe.
Nad planinou se tyčí jedna z nejznámějších stolových hor Ogliastry. Zatím ji nemáme v plánu, ale příště na ni určitě vyrazíme...
Laguna v Arbataxu slouží k rybolovu. Její ústí je označeno těmito koulemi.
Písková kosa v laguně je pokryta květy.
V troskách vesnice Gairo se zastavil čas před 60 lety při záplavě a sesuvech půdy.
Nejstarší účastník zájezdu závodí s naším autobusem.
Stanoviště busu v Osini má úžasnou skalní kulisu.
Kdo se vydá k jeskyni Marmuri, musí počítat s pořádným stoupáním.
Nurágový komplex Sellersu na okraji čedičové planiny Teccu je zachován v původním stavu – bez novodobých rekonstrukcí. Zajišťoval kontrolu nad přístavem v místě dnešní pláže Cea.
Po pobřeží pronikáme do hloubi masivu Monte Ferru.
Uvnitř masivu jsem objevil úžasné vodní kaskády. I na podzim je tu dost vody na koupání. Příště sem musím přivést celý zájezd.
Další pobřežní nurág, tentokrát postavený z žuly, opět s dokonalým výhledem na pobřeží vhodné k vylodění.
Obrovský Domus de Janas u Barisardo rozhodně stojí za návštěvu. Oproti běžným, jednoprostorovým „garsonkám“ je tohle celé apartmá s 3 místnostmi za sebou. Že by hrobka náčelníka?
Večer zajíme a zapijeme objevy na společné večeři v restauraci v kempu.
Ráno jedeme do hor vlakem. Travou zarostlá výhybka nenaznačuje, že tudy za chvíli pojede vlak.
A už je tu náš Trenino Verde – Zelený vlak – známá turistická atrakce, kterou si nemůžeme nechat ujít.
Tak, šťastnou cestu!
Naši dvojkoláci patřili k nejzdatnějším cyklistům.
Účastníci výpravy, poučení mojí přednáškou o nurágové kultuře, zkoumají nurág Ardasai.
Dolu to vezmeme vinicemi. Na pobřeží je mají oplocené, ale v horách to tolik nehlídají....
Výpravu na nejvyšší bod ostrova do pohoří Gennargentu. U parkoviště je ještě naše tabulka, kterou jsme tu zanechali na jaře. Tak tudy do hor!
Počasí nám ovšem nepřeje – takovou siberii zde nepamatuji.
Láďu poznávám jen díky reflexnímu oblečení.
Počasí zmátlo i tuhle obří žížalu.
V poledne se to vybralo, ale vítr nás provází ještě několik dní.
Vlastivědné muráles ve Foni se nám líbily více než ty politické v Orgosolu.
A když náhodou zabloudíte, klidně se zeptejte. Nás pohostili vínem a ještě doprovodili autem na správnou cestu. Pohostinný lid!
Planina s divokými žulovými útvary a dáli rozeklané skalní vrcholy – to je ta pravá Ogliastra.
3400 let stará hrobka Madau zakončuje bohatý den v pohoří Gennargentu.
Ve volném dni zkoumám planinu nad osadou Talana. Zdejší nurág je zajímavý a dobře přístupný. Příště zařadíme tuto část do programu.
Výjezd k rozhledně na Monte Olinie ve výšce 1372m dá zabrat. Zato je odtud celý kraj jako na dlani.
Vítr, který nás trápil už několik dní vyčistil oblohu a zformoval úžasné mraky.
Nejjižnější pláž planiny Golgo je Caleta di Cartoe – dostanete se na ní z Cala Gonone po hodince jízdy(ale přes pořádný kopec).
Na jižním okraji pláže jsou ještě vápence, na severním už se můžete slunit na čedičových skalách.
Záliv Cala Gonone byl vyhledáván italskou smetánkou již před válkou. Tak proč se sem také nepodívat?
Poslední den věnují někteří turnaji v tenise. V Cigno Bianco se nebudete nudit.
Domů nás veze elegantní trajekt.
Z paluby pozorujeme ostrov Elbu. Je to jako pozvánka na příští rok...
... a nebo přes tvůj facebook profil:
|
