Duben 2024 |
---|
Po | -t | St | Lt | Pß | So | Ne |
---|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | | | | | |
|
|
(Zpět na seznam reportáží)
19.02.07 PMZa sněhem do Bavor
Letošní zima zamotala hlavu leckomu. Nám běžkařům ale umožnila navštívit místa, která jsme zatím opomíjeli. Již léta jsme začínali tradiční přejezd Šumavy na severních svazích hřebene Smrčina - Třístoličník. Množství sněhu a stále se zlepšující síť stop nás nenutila hledat alternativu. Až letošní vichřice a nedostatek bílého media pod skluznice nás zahnal do Bavor.
Dne 16.února 2007 působilo horské středisko Stožec na běžkaře bezútěšným dojmem. Nesouvislé zbytky zmrzlého sněhu přivedly mnohé členy naší skupiny do tábora pěších turistů. Kdo však nepodlehl a donesl lyže podél železnice do Nového Údolí, přišel si přece jen na své. Vláček na trati z Černého Kříže zde má konečnou. Jen pár metrů od konce kolejí začíná místní atrakce - Nejkratší mezistátní železnice. Zájemce se může svézt na zajímavém kolejovém vozítku přes hraniční most do sousedního Bavorska. V zimním období atrakce nefunguje. Máme ale lyže, a po trati se svezeme sami a to nejen kousek, ale pořádný kus.
Hned za celnicí nazouváme běžky a vyrážíme po louce. Kampak se ale poděla trať. Provoz zde sice již před lety zrušili a koleje vytrhali, ale že by odvezli i náspy? Už je to tak! Ne sice všechny, ale na dvou kilometrovém úseku do Haidmühle je těleso trati částečně rozvezeno. Také stopa tomu odpovídá: zmateně se motá v okolí bývalé trati a nemá se čeho chytit. Ale hned za Haidmühle se to mění. Těleso železnice je perfektně zachované a stopa je upravená s německou - přesněji Bavorskou pečlivostí. Jedeme zářezy ve skalách, po mostech a vychutnáváme si příjemný drážní sklon. Stoupáme pozvolna k nejvyššímu bodu trati ve Frauenbergu. Zde v nadmořské výšce asi 860 m překračujeme evropské rozvodí. Teď už klesáme k Dunaji. Od stopy odbočují další upravované běžecké stopy. Jednak k západu do masívu s nejvyšším vrcholem Haidel (1167m), jednak na východ do masivu Třístoličníku (1311m). Oba směry lze běžkařům jen doporučit. Od rozhledny Haidel, v jejímž okolí je hustá síť kvalitních stop, lze přejet přes Bischofsreut a hraniční přechod Mláka do Českých Žlebů. Na druhou stranu se dostaneme ze sedla ve Frauenbergu po jižním úbočí Třístoličníku a Plechého nejprve na rakouskou hranici a napříč lyžařským střediskem pod Hochfichtlem na hraniční přechod Zadní Zvonková. A jsme zase doma.
Komu se nechce do hor a chce jen tak relaxovat na běžkách, pokračuje však dále do vnitrozemí. Trať zvolna klesá příjemnou zasněženou krajinou. Zdá se, že letos vezli sníh od jihozápadu, a k nám už nevystačil. Tady ale pokrývá krajinu nejméně o 200 výškových níže než u nás. Na kraji další osady se sklon sníží na nulu - no jasně jsme na nádraží! Prostor bývalého nádraží v Altreichenau dnes obklopují parkoviště, restaurace a krytý bazén s vlnobitím. Zde je hlavní výchozí bod pro německé běžkaře. Za nádražím začne trať zase klesat k další stanici v Neureichenau. Jenže to už jsme nízko a sněhu valem ubývá. Objevují se holé fleky a nezbývá, než se obrátit. Ale jednou, až bude více sněhu si trať projedeme celou. Není to už daleko. Do Jandelsbrunnu, kde ještě koleje nevytrhali, zbývá už jen 7 km.
Vracíme se po stejné trase, opět vychutnáváme zářezy, mosty, viadukty a zrušená nádraží. Příjemně naladěni dojíždíme zase na začátek - do Nového Údolí. A kdo se šikovně trefí - chytne i přípoj vlakem do Stožce. A ti, co vyrazili pěšky, mohou jen litovat.
Mapa z doby, kdy zde ještě vláček jezdil...
... a nebo přes tvůj facebook profil:
|
|
|